„Jdi za svým snem a Vesmír ti otevře dveře tam, kde dřív byly pouze zdi.“ – Joseph Campbell

10. března 2017 v 18:48 | Ta "neviditelná" |  proč, kdy, jak
Dobrý večer (ráno, dopoledne, odpoledne),

přináším spoustu novinek ohledně toho, co se poslední dobou v mém životě odehrává, nebo odehrálo. Momentálně se považuji za šťastného člověka, jen vůbec nevím, jak sdělit důvod(y) toho všeho nadšení. Začneme hezky po pořádku, takže jako první se zaměřím na hory.

Mé první krůčky na snowboardu byly velice vtipné a velice náročné, ale přesto jsem bojovala ze všech sil (i těch posledních). Bohužel, během těch pár dní jsem se naučila velice málo, takové ty základy, jako je stát na prkně, jet doleva, doprava a vyvést se na pumě (avšak cesta ze svahu dolů byla horší, to jsem zatáčky brala po zadku, haha). Hlavní je, že jsem si splnila sen.

 

Afirmace - láska k sobě

23. února 2017 v 13:38 | Ta "neviditelná" |  témata
Každý den, každý okamžik se nám hlavou honí mnoho myšlenek. V duchu každý z nás používá hodnoty, kterými řešíme sami sebe, své činy, nálady i svůj vzhled. Z velké většiny jsou tato tvrzení negativní a používáme je sami proti sobě.

Nejlepší způsob, jak dosáhnout opaku je, sestavit si vlastní afirmace. Bude to obsahovat vše, po čem toužíte, jak chcete vypadat a kým chcete být. Důležité je, že tomu musíte věřit a všechny tyto věci si každý den a každou chvíli opakovat.

Nezapomeň, když jedna kapitola života končí, jiná začíná

8. února 2017 v 15:50 | Ta "neviditelná" |  proč, kdy, jak
Jak mnozí z vás jistě ví, zmiňovala jsem se, že se budu v brzké době stěhovat. Chci oznámit, že odstěhovaná už jsem. Takže už válčím sama a seznamuji se s věcmi, jako je pračka, kuchyň a především pavouci, mí úhlavní nepřátelé! Prozatím mohu prohlásit, že tohle všechno zvládám, aniž by došlo k pohromě. Avšak větší problém mi dělá noc, jelikož se tam bojím spát sama. Znáte to, někde něco šustne a v hlavě vám začne výřit několik myšlenek, co by to tak asi mohlo být. Lepší je nad tím moc nepřímýšlet, jinak má fantazie dosahuje k hranici bláznovství.

Najednou je všechno úplně jiné, lepší. Sice mě ta samota dohání k šílenství, ale jde o zvyk. Navíc tam ještě nemám zavedený internet, takže když nejsem v práci, tak uklízím nebo sleduji filmy. Je to pro mě taková odvykačka a jsem za to i ráda. Nelíbilo se mi totiž, kolik času jsem strávila surfováním. Což je důvod, proč nejsem vůbec aktivní a nečtu vaše články (momentálně jsem na návštěvě u mámy, takže využívám toho, že je tu internet a mohu se vám ozvat).

Z nového bydlení mám už vtipné momenty, kdy jsem vzala lopatu a šla se zbavit ledu u baráku a lezla po střeše, kvůli anténě, haha. Prožívám jedno z nejkrásnějších období a přeju si, aby nikdy neskončilo. Brzy se setkáme u dalšího článku a už se těším na novinky, které si u vás časem přečtu. Prozatím se mějte pohádkově a napište mi, jak se máte?

Kam dál

Reklama