Únor 2015

15 životních poučení od Dalajlámy / 2. část

28. února 2015 v 10:22 | Ta "neviditelná" |  citáty, motivace
Krásné sobotní dopoledne všem.
Jsem moc ráda, že Vás 1. část životních poučení od Dalajlámy nadchla a celkově, že se Vám líbily. Dalajláma je velice moudrý muž a myslím, že to jde velice znát podle jeho poučení.

Dnes je tu 2. část a opět přináší něco krásného a poučného. Mě samotné přinesly velice optimismu a radosti do dnešního dne. Pod článkem naleznete video, které rozhodně stojí za tu minutu shlédnutí. Sami se podívejte a zhodnoťte.

15 životních poučení od Dalajlámy / 1. část

26. února 2015 v 17:23 | Ta "neviditelná" |  citáty, motivace
Jak jistě víte (kdo neví, teď zjistí), tak jsem si na Nový rok plánovala menší i větší změny. A můžu Vám prozradit, že se jich držím, jako klíště, díky pozitivním myšlenkám od Dalajlámy (Tändzin Gjamccho). Opět se můj pohled na svět i na sebe samotnou změnil.

Nejedná se jen o pozitivní přístup k sobě samotnému, ale i ke světu. A do dnešního článku jsem vybrala něco málo od Dalajlámy a v přístím článku bude pokračování. Pohodlně se usaďte a vnímejte své pocity.

Každý úspěch začíná s rozhodnutím to zkusit.

24. února 2015 v 13:48 | Ta "neviditelná" |  témata
Už je to několik měsíců od založení tohoto blogu a musím říct, že za celou dobu blogování jsem nezískala tolik nových zkušeností, jako teď. Po založení stránky jsem nevěřila tomu, že by mi blog vydržel déle, než jeden měsíc, jelikož mé minulé blogy byly katastrofální, směšné a články neměly hlavu ani patu.

Po vydání prvního článku, ve kterém se objevilo pár nesmyslných informací jsem si říkala, že to nemá budoucnost. Nevdzávala jsem se a snažila se blog udržovat v dobré kvalitě a postupem času si najít nové přátelé. A s plynutím času se začaly objevovat první příznaky, že pokračovat nebylo zbytečné.

Navždy spolu

21. února 2015 v 11:33 | Ta "neviditelná" |  píšu pod proudem myšlenek
Smutek je vždy a všude. U někoho dnes, u někoho zítra. Tento článek bych chtěla věnovat své milované babičce, i když vím, že si to nikdy nepřečte. Nejhorší pocit je, když víte, že někdo odchází a už se nikdy nevrátí a vy nemůžete udělat nic jiného, než zavřít oči a přát si zastavit čas.

Tímto článkem bych chtěla vyjádřit lásku ke své babičce i svůj každodenní boj s přáním, aby ji bylo lépe. Ale mezitím se všechno obrací k horšímu a já jsem stále zoufalejší. Nejsem žádný expert, ale dala jsem do toho celou svou duši.

Nejhezčí holčičky z Česka?

19. února 2015 v 6:39 | Ta "neviditelná" |  témata
Nedávno jsem na internetu viděla články a fotky týkající se "Nejkrásnějších holčiček z Česka". Zaujalo mě to tím způsobem, že si o tom myslím, že to není vůbec, ale vůbec nic hezkého a pro dítě úžasného. Přijde mi, že rodiče do toho děti přihlašují z dvou důvodů - peníze a sláva.



Myslím si, že tohle už je velice přehnané. Opět se lidé zabývají krásou. Copak krása znamená všechno? A k tomu všemu u malého dítěte? Přijde mi, že na fotkách mají holčičky donucený úsměv. (Tento článek pokládám i k pořadu v USA)

Den zamilovaných slaví i nezadaní.

14. února 2015 v 14:46 | Ta "neviditelná" |  ostatní
Přeji Vám krásný den zamilovaných, ať si tento den se svou drahou polovičkou užijete. A my nezadaní prožívejme krásnou sobotu s blogem, filmy, knížkami, procházkami, mazlíčky, písničkami a s blízkými.




Citáty | 14

12. února 2015 v 19:04 | Ta "neviditelná" |  citáty, motivace
Omlouvám se. Uvědomuji si, že blog zanedbávám a je mi to líto. Nemám zatím nápady na články, tak doufám, že se to zlepší. (né vůbec, jen mám v rozepsaných přes 15 článků - smích). Dnes přináším citáty, na které jsem za posledních pár dní narazila.

"Život je jako hvězdná obloha: zatímco na jednom konci některá souhvězdí zapadají, na druhém jiná vycházejí."

♡ | via Tumblr

Milý deníčku..

7. února 2015 v 12:50 | Ta "neviditelná" |  ostatní
Omlouvám se, že jsem tady pár dní nebyla a ani nic nekomentovala. Neměla jsem náladu ani chuť. Takže se moc omlouvám. A doufám, že mi to prominete. Tento víkend se budu snažit dát všechno do pořádku. Už mlčím a přecházím k hlavnímu článku :-)


Snažila jsem se napsat nějaký menší "příběh", který by měl šťastný konec, ale bohužel jsem toho nějak nedocílila.
Každopádně budu ráda, když si to někdo přečte. A předem chci říci, že příběh je zcela smyšlený.


Postav se svému strachu čelem.

2. února 2015 v 13:00 | Ta "neviditelná" |  témata
Všichni znáte ten pocit úzkosti, když se Vaše hrdlo stahuje a Vy se nemůžete pomalu ani nadechnout. Krev se ve Vás vaří a Vaše myšlenky se nejspíše zbláznily. V podstatě přemýšlíte z čeho vlastně máte strach. Z neúspěchu? Z rozhodnutí, odmítnutí, či z lidí?