Březen 2015

Zavzpomínej, kdy naposledy jsi pomohl

30. března 2015 v 20:06 | Ta "neviditelná" |  blogerské dny
Já si stojím za názorem, že nikdo se neobejde bez pomoci. Každý se ocitne v nesnázích a každá dobrá ruka se hodí. Ale dokážete podat ruku i Vy?


Jaký je život za mřížemi?

25. března 2015 v 16:42 | Ta "neviditelná" |  témata
Dnes jsme jeli na exkurzi do věznice v Oráčově. Když jsme přijížděli měla jsem z budovy zvláštní pocit. Je pochopitelné, že se člověk cítí divně, je to věznice. Přeci jenom je všude ochrana, mříže, ostny... Neumím si představit, kdybych tam měla být několik let zavřená, ale zároveň bych chtěla aspoň na jeden den zkusit režim, který mají oni, abych z části věděla, jak se doopravdy cítí. (nejsem normální). Ale po pravdě - možná nežijí život jako my, ale my nežijeme život tak, jak máme. (respektujte můj názor, prosím).

Po vstupní kontrole jsme prošli kolem venkovního hřiště, kde vězni hráli kopanou. (to slovo "vězni" se mi nelíbí). Zároveň jsme šli kolem budov, kde jsou vězni zadrženi. Počítala jsem s tím, že budou vyhlížet skrz mříže stejně tak, jako jsme všichni počítali s vulgárními narážky, které si od nich vyslechneme. Přeci jenom je to chlapecká věznice, ve které se ženy (kromě pracujících) nenajdou. Chtěla jsem se jim podívat do obličeje, ale nešlo to.


Nenech se oblafnout životem, oblafni ty ho.

22. března 2015 v 12:37 | Ta "neviditelná" |  témata
Všechna naše minulost, rozhodnutí, myšlenky i skutky se točí kolem slov "Co kdyby", "Kéž by(ch)". Lidé to říkají bez vědomí, že to naznačuje nejistotu a nedůvěru k sobě samotnému, včetně okolí. Nejhorší věc, kterou člověk na sobě dává znát je omezující nejistota. Kvůli tomu jsou někteří lidé lehce dobytní a najdou se tací, kteří toho využijí proti Vám.

Nejlepším krokem, jak něco dokázat, aniž bychom poslouchali názory ostatních je vytvoření odolného štítu. Člověk někdy potřebuje znát něčí názor, ale nesmíme dovolit, aby nás ten názor omezoval ve skutcích. Pokud si něco přejeme musíme v to věřit. Nesmíme myslet negativně. Co když to nedokážu? Co kdyby se něco stalo? Kéž bych to dokázala. Vidíte, jakou nejistotu ty slova vyjadřují? Samozřejmě, že to dokážete, ale pouze s pozitivním myšlením a energií.


Něco málo z mého života..

21. března 2015 v 9:23 | Ta "neviditelná" |  proč, kdy, jak
Tento týden byl takový hektický, jelikož to byl týden po prázdninách a učitelé od nás očekávali zázraky. Konec konců to není ani to nejhorší, ani to nejlepší. Týden jsem nic nenapsala, ale zítra můžete očekávat článek - dalo by se říci motivační. Už se těším na Vaše články.

Konečně jsem začala dělat něco pro svoje zdraví a zároveň jsem se zapojila do jednoho programu na blogu. Konečně můžu říct, že jsem na cestě ke zdraví. Začala jsem běhat a povím vám, že je to něco uvolňujícího. Usínám s pocitem, že pro sebe i své tělo něco dělám a díky běhání si provětrávám myšlenky.

Do toho je máma nemocná a od včerejška není dobře ani mě. Ale dneska mě čeká kino s kamarádkami. Rezistenci si přece nemůžu nechat ujít. Těším se na ten film, jako malá.

Jednou jsem četla recenzi na knížku "Bez naděje". Knížku jsem si přečetla na jeden nádech. Není potřeba zmiňovat, jak je knížka dokonalá, protože kdo ji sám četl musí mít na ni stejný názor. A kdo ne, rozhodně doporučuji.

Takže to je malý informativní článek a já doufám, že se budete těšit na zítřejší článek.
Přeji příjemnou sobotu. :-)


Lež nebo ublížení?

16. března 2015 v 20:28 | Ta "neviditelná" |  témata
Určitě se trefím, když řeknu, že jste se všichni někdy dostali do situace, kdy stojíte před volbou. Rozhodnutí nejsou skoro nikdy jednoduchá. Celý náš život se ale z takových rozhodnutí skládá a je tvořen jejich následky. Jak se ale rozhodnout, když je situace komplikovaná? Když obě cesty jsou skvělé, nebo když naopak je všechno špatně?

Mám teď na mysli situaci nepříjemností se rovnající katastrofě. Představte si, že se přihodilo něco strašného. Pro každého je to samozřejmě něco jiného. Částečně za to můžete sami, částečně ne. Najednou ale přichází chvíle "odhalení". Musíte o vašem špatném skutku říct někomu hodně blízkému. Víme ale s naprostou jistotou, že ho tím obrovsky zraníme. Bude z toho zdeptaný a smutný, bude to strašlivé.


Byl jednou jeden...

13. března 2015 v 10:00 | Ta "neviditelná" |  píšu pod proudem myšlenek
Strašně ráda bych napsala nějaký smysluplný článek, ale bohužel času je málo, myšlenek dost, ale nápad žádný.

"Čas je půjčka, kterou ani vděčný příjemce nemůže vrátit."
"Čas je dobrý lékař, ale špatný kosmetik."

Sice této písni nerozumím ani slovo, ale naprosto jsem si ji zamilovala. Příjemná a uklidňující.

Vztah na dálku - Ano, ne?

11. března 2015 v 11:02 | Ta "neviditelná" |  témata
Možná, že už jste na takové téma někde narazili nebo se sami sebe na takovou otázku ptáte. Rozhodla jsem se napsat svůj názor. Ještě bych se chtěla omluvit za neaktivitu s komentáři, ale chodím na brigádu a jsem ráda, že jsem ráda. Snad mě chápete. (mám prázdniny).

Na téma "Vztah na dálku" má každý jiný názor. Takže mě neodsuzujte za ten můj.

O autismu by měl každý něco málo vědět.

8. března 2015 v 12:50 | Ta "neviditelná" |  témata
Je pravdou, že o tomto onemocnění nic moc nevím, ale čím dál tím víc si o autismu hledám informace a získávám menší zkušenosti, jak se vlastně takové dítě pozná. Chvilkami i přemýšlím, že bych se autistickým dětem ráda věnovala. (Možná už někteří z Vás ví, že se ráda věnuji dětem.) A tím se to odráží k myšlence, která se týká VŠ Speciální pedagogika - Psychopedie.

Popravdě řečeno si myslím, že o autismu by měl každý něco málo vědět. Hlavně ti, kteří chtějí mít v budoucnu rodinu. Určitě se pár menších informací do života hodí. A tímto článkem bych Vás ráda chtěla uvést do světa autismu.

Stephen Hawking # Citáty

5. března 2015 v 18:05 | Ta "neviditelná" |  citáty, motivace
Už jednou tu takový článek byl, který se týkal Dalajlámy. Dnes přináším doposud stejný článek o S. Hawkingovi (neznámnější vědec). Podle jména možná nevíte o koho jde, ale v celém článku se to ihned dozvíte.

Citátů, nebo-li jeho slavných vět je neskutečné množství. Vybrala jsem ty, které se líbí mě a mají celkem velký ohlas. Sami bychom měli uznat, že tento muž je neskutečný pán.

Třikrát hurá! [1.3.2015]

3. března 2015 v 15:37 | Ta "neviditelná" |  proč, kdy, jak
Jsem ta nejšťastnější čtyřnásobná teta. V září už pětinásobná.
Ten pocit, když večer říkáte, že by bylo fajn, kdyby sestra čekala miminko a ten večer přijde s přítelem a oznámí nám, že čekají miminko. To byl šok. Už jsem oznamovala, že budu pořád hlídat, tak ať s tím počítají. (smích).

Dneska přináším menší postřehy..