Duben 2015

Work-out Motivation #1

29. dubna 2015 v 14:01 | Ta "neviditelná" |  citáty, motivace
Omlouvám se za menší neaktivitu, mám málo času. Snad mě chápete. V dnešním článku se můžete těšit na motivační citáty, které se týkají cvičení a našeho zdraví. Za sebe říkám, že jsou opravdu nakopávající a já si je dennodenně čtu, díky nimž cvičím a musím říci, že na sobě tu změnu cítím. Jen člověk musí doopravdy chtít.

Untitled


Vztah člověka k přírodě

25. dubna 2015 v 10:28 | Ta "neviditelná" |  témata
Nemusím zmiňovat, jak je dnešní doba špatná a jak špatně se chováme k přírodě. To totiž každý ví. Jenom škoda, že se s tím skoro nic nezmůže. Chci Vám ukázat jedno krátké, hezky zpracované video o vztahu člověka k přírodě.


Vidět dívku po transplantaci mi rvalo srdce

19. dubna 2015 v 13:05 | Ta "neviditelná" |  témata

Před nedávnem jsem byla v Praze na Zličíně v Ikei a díky jedné dívce jsem si uvědomila pár důležitých věcí, kteří si někteří stále neuvědomují. Než si to uvědomíme, může být pozdě.

"Že jsme byli šťastni, pochopíme, až když se nám stane nějaké neštěstí. Hodnotu a důležitost zdraví objevíme, až když onemocníme. My dovedeme buď po štěstí toužit, anebo na ně vzpomínat."

Untitled

Den citátů Českých osobností

17. dubna 2015 v 15:29 | Ta "neviditelná" |  blogerské dny
Pozitivní článek je tady, ale teď bych se ráda vyjádřila k Vašim potěšujícím komentářům, které mi vykouzlily úsměv na tváři. Já jsem vůbec nečekala, že takový můj "kecací" článek bude mít takový úspěch, který má. Jsem ráda, že jsou tady lidi, kteří se zajímají o ostatní. Nikdy Vám to nezapomenu a od srdce Vám upřímně děkuji. Neumíte si představit, jak moc to pro mě znamená. Mám Vás ráda. A teď zpět k hlavnímu článku.

Každý druhý blog má rubriku s citáty, včetně mě. Tak mě napadlo proč to trochu nevyužít a něco málo se nepřiučit. Napadl mě takový blogerský den, ve kterém bychom seznámili čtenáře s naší hlavní postavou, které se budou citáty týkat.


Ale aby to nebylo jenom tak, tak se to bude týkat pouze českých osobností. (např. Josef Čapek, Božena Němcová, Jan Werich a každý na koho si vzpomenete). Samozřejmě se to nemusí týkat pouze spisovatelů. Může se to týkat i herců, zpěváků a kohokoli na koho si vzpomenete.

A proč to má (musí) být Čech?
Ono neuškodí, když se takovým to způsobem budeme vzdělávat. A přeci jenom jsme v Česku, tak bychom se mohli více reprezentovat a dokazovat, že i naši spisovatelé jsou legendou. Ve škole se sice učíme jejich životopis, ale chybí mi to zpestření hodiny (například citáty, motta, přísloví atd). Víte, jak bych najednou začala přemýšlet?

Tady je mé zpracování. Možná to někoho bude inspirovat a zapojí se také. Budu jedině ráda. Nejenom, že přiučíte sami sebe, ale i ostatní.


Kecy sedmnáctileté puberťačky

13. dubna 2015 v 20:11 | Ta "neviditelná" |  proč, kdy, jak
Nemám sílu napsat smysluplný článek, ale abyste věděli, že ještě žiju, tak se Vám ozývám. Sice takovéto články nemám moc ráda, ale tak co.


Poslední dny trávím nic neděláním, válením se v posteli a prohlížením se v zrcadle, jak vlastně škaredá a zaoufalá jsem. Na důležité věci, jako je škola upřímně kašlu a to myslím doslova. Pod pojmem kašlu, si představte, že propadám z matiky a celkové zhoršení z poloviny předmětů. (jojo, opravdu nechápu parametrické vyjádření přímky a všechno, co se toho týká).

"a tak s flaškou v ruce topím bolest v alkoholu" - ne nebojte, jen poslouchám Reaga. Stalo se Vám někdy (nekuřákům), že jste přemýšleli nad tím, že začnete s kouřením? Já ano, ale potom si uvědomím, že mám svoje zdraví hodně ráda, a že takovým způsobem nic nevyřeším. Matně si vzpomínám, jak jsem to poprvé vyzkoušela. A moc dobře si vzpomínám na to, jak je to hnusný. "Já jsem si ještě nikdy žádnou nezapálil. To je metafora, chápeš? Strčím si zabijáka do pusy, ale nedovolím mu zabíjet." Hned jsem si na to vzpomněla.

Raději nebudu mluvit o tom, jak mě všechno a všichni štvou. Kdybych mohla, tak zmizím hned, aniž bych někomu dala vědět. A už by mě nikdy nikdo znovu nespatřil. Dětinské, že? Nevadí. (ale nebojte, mám připravený i pozitivní článek)

Rozhovor s Atim

12. dubna 2015 v 9:18 | Ta "neviditelná" |  ostatní
...ano, čtete dobře. Jelikož nemám nejlepší náladu na články (vlastně skoro na nic), tak jsem si řekla, že aspoň Vám udělám radost. Vím, že většina sleduje různé youtubery, tak proč s jedním neudělat rozhovor a tím Vás překvapit. Vybrala jsem Atiho z důvodu, že i já ho sleduji. A zároveň jsem Vás tím chtěla inspirovat, že všechno jde, když se chce.


Jak nás ovlivňují vzpomínky z dětství?

8. dubna 2015 v 13:47 | Ta "neviditelná" |  témata
Stále se potýkám s lidmi, kteří nemohou zapomenout na své vzpomínky ze života. Zejména na vzpomínky z dětství. Dítě má pocity silnější, než dospělý člověk. Vše vnímá do detailu a věří všemu, co uslyší. A proto je někdy jedním velkým terčem.

"NEBOJ SE UDĚLAT VELKÝ KROK, JESTLIŽE JE TO NUTNÉ. PROPAST DVĚMA MALÝMI SKOKY NEPŘESKOČÍŠ."

Tumblr - - (2)Aww, babies and children *-* | Facebook

(tento článek berte trochu s nadhledem, jsou to pouze příklady - i když některé se opravdu mohou stát)

Záblesk do tmy

6. dubna 2015 v 11:20 | Ta "neviditelná" |  píšu pod proudem myšlenek
Každý pocit, každá myšlenka a každý nápad se propadá hluboko do země a sžírají mě pocity nekonečné svobody. Krabička od antidepresiv ležící vedle mě na nočním stolku je prázdná. Necítím bolest, ani úzkost. Cítím pouze touhu. Touhu po životě v jiném světě. Cítím, jak sluneční paprsky dopadají skrz žaluzie na mou vybledlou kůži a zvýrazňují jizvy na mých rukách. Z dálky se ozývají hlasité sirény. "Blíží se můj konec?" ptám se sama sebe. Zvedám svou vyhublou paži a natahuju ji k malé, černé pistoli ležící pod postelí. Ruka se mi chvěje. Pomalu zbraň přibližuji ke své hlavě a dávám prst na spoušť. Před očima se mi přehrává celá událost onoho muže, který mi ublížil. Cítím slanou chuť na rtech. Jsou to slzy. Chci zmáčknout spoušť, když v tom do místnosti vběhne policie a záchranná služba. Ztratím sílu a upustím zbraň. Nevnímám a bloudím hluboko ve své mysli. Vysoký silný muž mi dává pouta a odvádí mě pryč. Ulice je plná lidí držících fotoaparáty. Vidím zář! Byl to blesk. Vracím se zpět do reality a cítím kolem svých dlaní pouta. Vidím, jak na mě všichni koukají. Mají mě za blázna, ale nevadí mi to. Jdu stále rovně a nepřemýšlím, jako ostatní. Jsem neškodná. Z dáli zpozoruji dodávku onoho muže, co mi tenkrát ublížil. Neváhala jsem a rozeběhla jsem se doprostřed silnice čelem rychle jedoucímu nákladnímu autu. Poslední, co jsem slyšela, byly zoufalé výkřiky lidí a šepot mé duše, která mě odvádí daleko pryč - do bezpečí. Byl to záblesk do tmy, ne naděje.

už dlouho jsem nic nenapsala, že?
jinak Vám přeji Vesele Velikonoce :)

CO SI O TOM MYSLÍTE? - ano, je to pesimistické. Příště bude něco veselejšího, nebojte.

10 Buddhových životních rad

5. dubna 2015 v 11:10 | Ta "neviditelná" |  citáty, motivace
Buddha (Siddhártha Gautama) byl staroindickým duchovním vůdcem a tvůrcem nejstaršího náboženství - buddhismu. Buddhovy zásady a naučení zapisovali a po jeho smrti šířili jeho žáci. Zamyslete se nad některými z nich. K ničemu vás nenutí, ale mohou Vám hodně ukázat nebo napovědět.

Untitled

V citátech uvidíme otázky i odpovědi na to, jak začínat s málem je normální. Myšlenky jsou materiální. Odpouštět. Naše činy mají význam. Jak řídit svůj rozum. Snažit se pochopit. Žít v harmonii. Být vděční. Věřit tomu co známe a podělit se o štěstí.


Recenze: Bílá Masajka

4. dubna 2015 v 9:46 | Ta "neviditelná" |  ostatní
Jelikož jsem zjistila, že by jednu slečnu zajímala knížka, kterou právě čtu, tak jsem se rozhodla napsat o knížce menší recenzi. Informuji, že knížka je autobiografická. Příběh "Bílá Masajka" se stal bestsellerem.

(všechny díly)